Někdy mám fakt pocit, že žiju ve filmu. Víš, takový ty situace, který si pak můžeš v hlavě stokrát opakovat a přetáčet, dopředu i dozadu, takový ty kýčovitý okamžiky, který si můžeš přibližovat a oddalovat a dějí se normálně jenom na filmovým plátně. Děje se to pořád dokola. Ta zápletka je nakonec u každýho takovýho filmu úplně stejná, všechno se prostě točí v jednom kruhu.
Žádné komentáře:
Okomentovat